O PRACOVIŠTI

ÚŘEDNÍ DESKA

CHARAKTERISTIKA OBLASTI

LEGISLATIVA

ČINNOST SPRÁVY

SPRÁVA INFORMUJE

FOTOGALERIE

Prohlášení | Mapa stránek

VIZUS | webmaster
design Jana Štěpánová

Jizerské hory >> Správa CHKO Jizerské hory a krajské středisko Liberec

Správa CHKO Jizerské hory a krajské středisko Liberec

Dnem 1. ledna 2010 došlo ke sloučení dvou regionálních pracovišť AOPK ČR: Správy Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory a krajského střediska Liberec (stránky bývalého střediska najdete na www.liberec.nature.cz).

Nově vzniklé regionální pracoviště AOPK ČR s celým názvem Správa CHKO Jizerské hory a krajské středisko Liberec nyní plní funkce správy CHKO i krajského střediska. Vedoucím je Ing. Jiří Hušek a jeho zástupkyní Mgr. Šárka Mazánková.

Pracoviště se člení na Útvar vedoucího správy a tři oddělení:

• Oddělení ochrany přírody (vedoucí Ing. Vladimír Vršovský),
• Oddělení ochrany krajiny (vedoucí Ing. arch. Jana Mejzrová),
• Oddělení péče o přírodu a krajinu (vedoucí Mgr. Šárka Mazánková)

Adresa a kontakty

AOPK ČR
Správa CHKO Jizerské hory a krajské středisko Liberec
U jezu 10
460 01 Liberec

tel.: 482 428 999
e-mail: jizhory[at]nature.cz
ID datové schránky: zqmdynq
E-podatelna: ep.jizhory[at]nature.cz
www.jizerskehory.nature.cz

Základní údaje

Rozloha: 368 km²
Zeměpisná poloha: 50° 42´ - 50° 56´ N, 15° 02 - 15° 23´ E
Nadmořská výška: 325 m (Raspenava) - 1124 m (Smrk)
Vyhlášení: výnosem MK ČSR č.j.13853/1967 
Maloplošná zvláště chráněná území v CHKO:

• 3 národní přírodní rezervace
• 13 přírodních rezervací
• 10 přírodních památek

Dále je v působnosti Správy CHKO Jizerské hory Národní přírodní rezervace Karlovské bučiny.

Charakteristika

Chráněná krajinná oblast Jizerské hory (CHKO) byla vyhlášena na přelomu let 1967 – 1968. Zahrnuje území Jizerských hor a jejich podhůří (s výjimkou Černostudničního hřebene) přibližně mezi městy Liberec, Frýdlant, Nové Město pod Smrkem, Kořenov, Tanvald a Jablonec nad Nisou. Na východě sahá ke státní hranici s Polskem a dále hraničí s Krkonošským národním parkem. CHKO se rozkládá na ploše 368 km2, lesnatost území je 73 % (269 km2), což bylo také jedním z důvodů jejího vyhlášení. Nejnižší bod CHKO (325 m n.m.) leží u Raspenavy. Nejvyšší horou české části Jizerských hor je Smrk (1124 m n.m.). Významným vrcholem je rovněž Bukovec (1005 m n.m.) – nejvyšší čedičová kupa ve střední Evropě.

Dlouhodobá imisní zátěž, kterou způsobovala především průmyslová oblast Žitavské pánve, se v Jizerských horách negativně podepsala na zdravotním stavu lesních porostů, půdních poměrech i kvalitě vody. Negativní působení imisí spolu s invazemi hmyzích škůdců a nevhodným lesním hospodařením vyvrcholilo v 70. a zejména v 80. letech minulého století. Tehdy byly velkoplošně odtěženy v podstatě všechny smrkové porosty náhorní plošiny. Vznikly rozsáhlé holiny, s jejichž zalesňováním se lesní hospodáři potýkají dodnes.

V současné době patří CHKO Jizerské hory k velmi kontrastním územím. Na jedné straně stojí rozsáhlé plochy imisních holin a poškozených lesních porostů, a na straně druhé naopak mimořádně hodnotná území se zachovalými přirozenými společenstvy, zejména rozsáhlý komplex bučin na severních svazích hor, zbytky klimaxových smrčin a unikátní společenstva rašelinišť se vzácnou flórou a faunou.

Významnou součástí CHKO je nelesní krajina s převažujícími loukami a pastvinami a s dochovanými stavbami tradiční lidové architektury. Vedle problémů lesnického charakteru (mj. i vysoké stavy zvěře) se v době nedávné objevila hrozba degradace podhorských luk a pastvin způsobená útlumem zemědělství.

Cílem ochrany přírody je uchovat nejcennější ekosystémy a zároveň věnovat maximální úsilí celkové revitalizaci poškozeného přírodního prostředí, s dostatečným prostorem pro společenský a hospodářský život obcí a ekologicky únosné rekreační a sportovní aktivity.

zpět | nahoru